Jakou máte rodinnou kulturu? Pozdravíte se ráno, když se potkáte v kuchyni? Sejdete se alespoň občas všichni u oběda, večeře, povídáte si? Máte doma útulno, jste tam rádi? Zajímají vás názory vašich dětí, partnera? Umíte je podpořit, postavit se za ně, motivovat je? Chovají se oni stejně k vám? Podporujete jejich vzdělání a osobnostní rozvoj? Ctíte svoje rodiče, oceňujete jejich zkušenosti, které vám předávají (chápu, to může být někdy náročnější
A jak to máte v práci? Jaká atmosféra na vás padne, když vstoupíte do firmy? Usměje se na vás příjemná recepční? Pozdraví vás šéf, zeptá se vás, jak se dnes máte? Líbí se vám vaše kancelář? Máte tam vše, co potřebujete k práci? Co vaši kolegové, jsou v práci spokojení? Projevuje váš nadřízený zájem o vaši práci? Podporuje vás, motivuje, můžete za ním přijít, když máte problém? Kolikrát jste byli v posledním roce na nějakém školení nebo kolik jste absolvovali firemních kurzů?
Ano, spousta otázek na jednou. Jsou důležité. Pokud se cítíte spokojeni doma nebo alespoň víte, co vám ke spokojenosti chybí, proč byste se neměli stejně tak cítit i ve svém zaměstnání. Vždyť spousta z nás tam tráví více času, než toho „bdělého“ doma. Jasně, firmy se zakládají proto, aby vydělávaly. To je jejich podstata. A čím rychlejší zisk, tím lépe. Přesto, že svět se dává cestou robotizace a digitalizace, ve firmách stále ještě pracují lidé. A jsou jejich duší. Ne stroje, počítače, moderní technologie a kdo ví, co ještě. Jsou to zaměstnanci. Uvědomělí manažeři si to uvědomují.
Je však spousta těch neuvědomělých, které je potřeba na tento směr myšlení trochu navést. V návalu operativy, meetingů, breefingů, brainstormingů a dalších „ingů“ na to zkrátka nemají čas. Ale i to je obrázek firemní kultury. Když firemní kultura není jaksi správně „kulturní“, nahrává i různým škodičům, našeptávačům, rozvracečům, ambiciózním dravcům, kteří „jdou přes mrtvoly“, flákačům a dalším podobným „živlům“, které ve svém pracovní kolektivu určitě nechcete. Ve zdravé firemní kultuře prostě nemají šanci.
Ti poctiví a pracovití z nás by neměli mít pocit, že se můžou přetrhnout a nikdo si toho ani nevšimne. Co by se muselo stát, aby neuvědomělý ředitel podniku zaznamenal takovou mzdovou účetní? Většinou ji vnímá jako jednu z mnoha úřednic v kanceláři, šedou myšku, která se příliš neprojevuje, negeneruje zisky, nevodí nové klienty, nestěžuje si…To však neznamená, že neexistuje. Naopak, co všechno musí znát, jak musí být pečlivá, jakou má obrovskou zodpovědnost a nulovou chybovost. Je jasné, co by se muselo stát. Jednoho krásného výplatního dne by mu na účtu nepřistála jeho mega výplata. A bylo by čóro…Neuvědomělý šéf by ji sice konečně zaregistroval, ale pak nejspíše vyhodil. Ale ten uvědomělý by se snažil zjistit, v čem byl problém, jestli měla vše, co potřebuje, jestli nemá osobní problémy a co on může udělat pro to, aby se to příště neopakovalo…vždyť i mzdová účetní je jednou z duší firmy. Vnímáte ten rozdíl? Neuvědomělý / uvědomělý?
Teď si určitě říkáte, ono se to snadno řekne…vždyť „ryba smrdí od hlavy“. Jak by mohl personalista nebo jiný „řádový“ pracant změnit firemní kulturu? A jak do toho procesu správně nasměrovat vedoucí? Není nutné čekat na to, až se změní „rybí hlava“. Můžete začít pěkně u sebe. Takový úsměv dokáže divy. Když se budete pozorněji dívat kolem sebe, začnete si všímat drobností, které vás jistě potěší. Třeba když vám kolega popřeje u oběda dobrou chuť. Nebo vám kolegyně pochválí pěkné šaty. A vy „na revanž“. Ale musíte to myslet upřímně. Když vám někdo zkritizuje váš projekt, nevyletíte hned jak čertík z krabičky, neurazíte se s tím, že mu příště „ukážete“, ale počkáte, až vychladnete, zamyslíte se nad jeho názorem a v klidu, konstruktivně se o tom pobavíte. Když se něco zkrátka nepovede, což je lidské, nehledejte viníky, hledejte řešení.
Vyrazíte si s kolegy někde mimo práci. Nebo na nějaké školení. Při těchto příležitostech se lépe poznáte a zjistíte, že ten protivný morous z vedlejší kanceláře je vlastně docela prima chlap. A už se na něj nebudete mračit, když ho příště potkáte. A tím vším přispíváte k lepší firemní kultuře.
Ano, firemní kultura je hodně o vztazích, pracovním prostředí, vedení lidí, jejich motivaci, ocenění, kolegiálním přístupu. Ale to není všechno.
Zdravá firemní kultura je i o firemních procesech. Jejich nastavení, efektivitě, opodstatnění. Dokáže ovlivnit produktivitu práce, renomé firmy v očích jejích zákazníků a tím pádem přinášet i nějaké ty penízky do firemní kasičky. A uvědomělí manažeři to vědí. Nehledí jen zpříma k co největšímu zisku. Netočí se jim v očích dolary, jako Strýčku Skrblíkovi. Dokáží vidět i „do zatáčky“ a ví, že si ty svoje ovečky musí hýčkat, aby mu odvedly pořádný kus práce, a ještě při tom byly „happy“. Ale opravdu „happy“, ne takový ten americký úsměv ve stylu „keep smiling“ za každé situace.
Říká se, že „všude je něco“. Nemyslím si, že existuje firma, kde všechno funguje na 100%. Lidé jsou různí a jsou i různé vzorce chování, charakterové rysy a další aspekty, které do firemní kultury vnášejí právě to lidství. Proto ani neexistuje univerzální šablona, která by šla napasovat na jakoukoliv firmu. V našich kurzech vám ukážeme, jak to může fungovat. Sdělíme vám trochu té teorie, ale pak se zaměříme na to, jak ji napasovat právě na vaši firmu a jak postupně, krok za krokem firemní kulturu zase nastartovat. Nejlepší je začít tím, co se dá změnit hned. Třeba koupit lepší kafe do kávovaru.
V rámci školení pro mistry na téma „práce s lidmi“ se lektorka v jedné firmě dotazovala zaměstnanců na jedné dílně, co by chtěli na svém pracovišti zlepšit. Dozvěděla se, že mají ve své „svačinárně“ starou a špatně funkční ledničku. A že to opakovaně svému mistrovi říkají a stále se nic neděje. Stačilo na mistra trochu zatlačit, pár telefonátů a problém byl za chvilku vyřešen. Jenže danému mistrovi, se to před tím prostě řešit nechtělo.
Dále se zaměříme na to, jak si stanovit i dlouhodobější cíle a jak pro ně nadchnout, nebo alespoň o nich přesvědčit další kolegy a vedení. Také vám nastíníme, jak komunikovat s vedením na jedné straně a s lidmi na druhé straně, aby personalisté měli vliv na to, aby se lidé ve vaší firmě cítili spokojeně.
DOKONALÝ ŠÉF - ŠÉFOVÁ
Existují? Existuje dokonalá manželka nebo manžel? Jsou to jenom lidé a nikdo z nás není dokonalý. Já bych to spíše rozdělila na „uvědomělé“ a „neuvědomělé“ šéfy a šéfové. Ve zdravé firemní kultuře by měli operovat především ti uvědomělí. Ti, kteří si uvědomují, že za výsledky jejich oddělení stojí spousta práce, a především know how a píle jejich podřízených. Ve zdravé kultuře je cílem šéfa, aby jeho tým byl povahově vyvážený, byly tam zastoupeny všechny týmové role a všichni dohromady odváděli výsledky dle jejich schopností a možností a ví, jak tyto schopnosti a možnosti rozvíjet. Uvědomělý šéf vnímá povahové rysy svých zaměstnanců, zajímá se o ně, jak jsou na tom i mimo práci, jaké řeší zrovna problémy, vychází vstříc, snaží se pomoci. Ale pozor. Uvědomělá šéfová není „kamarádka“ na kávičku. Musí si udržet určitý odstup, ale i tak projevit dávku empatie. Šéf je hodnocený za výsledky svého útvaru, to je jeho cílem. Způsob, jak jich dosahuje, je buď uvědomělý nebo neuvědomělý.
2022 Honzlová Martina Mgr.
